Select Page

Odpověď na otázku, co nás na hudbě tak přitahuje, se snaží výzkumníci z celého světa najít již několik desetiletí. A ne zcela bez úspěchu. Už například víme, která mozková centra jsou při poslechu hudby aktivní a že ve výsledku hudba působní podobně jako třeba heroin.

Znáte ten pocit, když slyšíte vaši oblíbenou písničku, naráz vám naskočí husí kůže a celý svět je tak trochu krásnější? Tak na nás hudba působí. Hudba může rozesmát, uklidnit nebo nastartovat a v některých případech dokonce i rozplakat.

Schválně si to vyzkoušejte:

Nakopněte se:

 

Poplačte si:

 

 

Nebo se zkuste uklidnit:

 

 

Cit pro hudbu je dokonce jedna z prvních vyšších mozkových rozpoznávacích funkcí, které začínají fungovat už u nemluvňat. Na druhou stranu pak vědci zjistili, že cit pro hudbu odchází jako poslední u pacientů s Alzheimerem nebo jinými degeneračními onemocněními. Proč tomu tak ovšem je a jak to, že má na nás hudba takový vliv?

Víno, ženy, zpěv

V roce 2001 se tomu snažili přijít na kloub dobří lidé z McGill College. Ti sledovali mozkovou aktivitu při poslechu oblíbené hudby a zjistili, že jsou v takovém případě spuštěna stejná mozková centra, která se aktivují například při jídle, sexu nebo užívání drog.

Jak někteří z vás již správně tuší, hlavním hrdinou našeho příběhu bude starý dobrý dopamin. Právě tato chemická látka je spojována s životními požitky a vzruchy. Dopaminová centra ovšem nejsou jediná, která se aktivují při poslechu hudby. Celý mozek se doslova rozzáří jak stromeček o Vánocích. Aktivní jsou také paměťová, pohybová a emoční centra.

Podle vědců, kteří pracovali na tomto výzkumu, by mohla hrát právě hudba velkou roli ve vývoji člověka jako takovém.

Hudba jako evoluční výhoda

A zřejmě nebudou příliš daleko od pravdy. Schopnost slyšet a rozpoznat hudbu, je totiž klíčová již tisíce let. Hudba je například základním způsobem jak uklidnit nemluvňata, pomáhá nám vyjádřit emoce a aktivně je měnit. A to jak u sebe tak i u ostatních. Hudba je také jedna z mála společných věcí pro všechny lidi bez ohledu na kulturu a existují zde dokonce teorie, že hudba mohla být prvním společným jazykem.

Samotný Charles Darwin v jedné ze svých knih uvádí, že hudba a rytmika je silně spojena s vábením a sváděním opačného pohlaví. A to jak u lidí, tak i u ostatních zvířat.

Docela určitě tedy víme, že při poslechu hudby se v mozku aktivují centra odměny a vyplaví se ten správný koktejl chemických látek, díky kterému se cítíme skvěle. Víme také, že se tak děje protože díky schopnosti vnímat hudbu máme evoluční výhodu nad ostatními druhy. I tak ovšem zůstává řada otázek nezodpovězených. A možná je to dobře, protože hudba tak pro nás neztrácí své kouzlo.

---------------------------------

Tak a teď vám to konečně došlo, nemůžeme bez hudby žít =o) Je na čase si něco pustit, nebo raději zahrát. Že na nic neumíte, nebo nemáte na co hrát? Nevadí vyberte si třeba kytaru. Tady je návod.